Čekáte přírůstek do rodiny? Tak to byste při přípravě všeho potřebného neměli zapomenout na zavinovačku. Určitě ji znáte, protože u nás se jedná o tradiční součást miminkovské výbavy, která se často dědí z generace na generaci. Ale nemusíte používat jen tu historickou rodinnou plnou krajek, nebo utrácet za něco, co se vám úplně nelíbí. Klidně si totiž můžete ušít zavinovačku svou a zcela moderní.
Co je to zavinovačka
Zavinovačky provázejí miminka hlavně v prvních týdnech jejich života. Jde zhruba o první tři až čtyři měsíce, podle toho, jak rychle děťátko roste. Ale některé děti v ní spokojeně spí i déle, je to individuální.
Jedná se o kus pevnější látky, případně peřinky, která je ušita tak, aby do ní bylo možné snadno a rychle miminko pevně zavinout. Zavinování miminek pomáhá navodit stejný pocit, jako mělo miminko u matky v bříšku, pomáhá ho uklidnit pro usnutí a dává mu pocit bezpečí.
Novorozeně udržuje zavinovačka v teple, ale neměla by se užívat příliš. Nadneseně se dá říct, že zavinovačka jakoby nahrazuje máminu náruč, a tak se používá také tam, kde musí dítě být bez své matky, třeba v inkubátoru, nebo při jiné nemocniční léčbě právě narozených miminek. Používají je také v celé řadě porodnic.
Doma se zavinovačka doporučuje hlavně pro spaní na zádech, takže jakmile se miminko začne zkoušet otáčet na bříško, její používání už není vhodné. Se zavinovačkou se děťátko také snáze zvedá z postýlky či kočárku, což uvítají hlavně prvorodiče, kteří mohou mít někdy strach miminko brát jen tak do náručí.
U nás je zavinovačka rovněž tradiční součástí slavnostních okamžiků v životě miminka, ať už jde o církevní křest, nebo vítání občánků. Pro tento účel se používají hlavně bílé a krajkami, případně výšivkami zdobené zavinovačky, které se skvěle vyjímají na fotografiích, ale pro denní užití už se hodí méně.
Jaké jsou druhy zavinovaček
Klasická zavinovačka
Výše zmíněné zdobené zavinovačky můžeme označit jako klasické. Někdy bývají ne zcela správně označovány jako povijany, což je v původním slova smyslu látka na zavinutí chlapečka při židovské obřízce, nověji se povijan chápe také jako vázací stuha na zavinovačce.
Každopádně pro klasickou zavinovačku jsou typické tkaničky či stuhy, kterými se zavazuje, a ozdobný půlkruh nad hlavičkou miminka s krajkami, volánky či jinými zdobnými prvky. Zavazování může být buď samostatnými stuhami (dvě až tři nad sebou), nebo pomocí šněrování, kdy je tkanice na zavinovačce navlečena v soustavě našitých látkových oček.
Tvar klasické zavinovačky může být čtvercový nebo obdélníkový a látka je v místech vycpána buď peřím, ovčím rounem, nebo dutým vláknem, takže působí jako zavazovací peřinka. U některých zavinovaček je tato výplň v podobě zimní vložky, takže s ní lze zavinovačku používat v zimě, bez ní klidně i v létě. Svrchní materiál je nejčastěji bavlněný a barva bílá. Zavinovačka pro kluka může, ale nemusí mít šňůrky či výšivku v modré barvě, zavinovačka pro holku v růžové barvě.
Rychlozavinovačka
Jako rychlozavinovačka se označuje čtverec z více vrstev látky vyplněný dutým vláknem, případně ovčím rounem. Poté, co je do nich miminko zavinuto se zapíná na suchý zip, případně také vázačkou. Lze ji používat také jako přebalovací dečku, hrací deku, nebo klasickou dečku na přikrývání. Rychlozavinovačky nemají teplé vložky, je proto si vždy vybrat zavinovačku z materiálu dle daného ročního období.
Další typy zavinovaček
Protože některá miminka není vhodné zavinování nožiček, existuje tzv. pružná čtvercová zavinovačka, kterou se fixují jen ručičky dítěte, nožičkami může volně hýbat. Dále se vyrábí zavinovačka s kapsami na nožičky, někdy se označuje jako zavinovačka do autosedačky.
Existují také sezónní zavinovačky. Letní zavinovačka je z lehkého materiálu, ideálně bavlny, lze ji používat i doma, kde je s miminkem obvykle poměrně teplo. Na jarní a podzimní období jsou vhodné zavinovačky kombinující vnitřní bavlněnou a vnější flísovou vrstvu. Přímo na nejchladnější měsíce je určena zimní zavinovačka, která je zateplená.
Na co si dát pozor při používání zavinovačky
I když miminko by se mělo v zavinovačce cítit dobře, každé dítě je individuální osobnost. Pokud se právě to vaše v zavinovačce neuklidní, ale naopak se bude ošívat, nenuťte mu ji. Některé děti jsou prostě raději volné. Pozor také na přílišné zavinování. Dítě by mělo mít zavinovačku jen na spaní, ale přes den by mělo mít dostatek volnosti pohybu pro ruce i nožičky. Je třeba také dát pozor na to, aby zavinovačka nebyla používána chybně. Příliš těsně zavinování nožiček může být nebezpečné pro optimální vývoj kyčlí miminka.
Není také dobré dítěti uměle narovnávat nožičky, ale je lepší ho i v zavinovačce nechávat přirozeně. Při jakýchkoli rizicích problémů s kyčlemi se držte pokynů lékaře. Miminko v zavinovačce nikdy neukládejte na bříško, ale jen na záda, protože na bříšku se značně zvyšuje riziko syndromu náhlého úmrtí kojence.
Jak si ušít zavinovačku doma
Návodů a střihů najdete na internetu celou řadu. Vždy však budete potřebovat následující:
- vnitřní a vnější čtverec látky:
- rozměry se pohybují cca kolem 75 cm, ale může to být o pár centimetrů méně i více, podle velikosti miminka,
- některé střihy doporučují vnitřní čtverec o něco menší,
- materiálově by vnitřní vrstva měla vždy být příjemná na dotek a savá, ideálně bavlněná, vnější může být i z umělého materiálu, třeba polyesteru; design je jen na vkusu toho, kdo zavinovačku šije,
- vatelínový čtverec na výplň, tloušťka vatelínu musí odpovídat tomu, do jakého ročního období chcete zavinovačku ušít,
- suchý zip, nebo širší stuha
- nitě, jehly, špendlíky, krejčovskou křídu a metr, šicí stroj,
- běžný talíř (pokud chcete horní díl zaoblený).
Při výběru materiálů je dobré preferovat bavlněné látky pro dítě s certifikátem, který dokazuje zdravotní nezávadnost. Nejčastěji se bude jednat o certifikát OEKO-TEX, který zaručuje, že látky jsou testovány na přítomnost těžkých kovů, karcinogenů, pesticidů a jiných chemikálií. Existují ale i další certifikáty jako je GOTS nebo Bluesign, které se zaměřují i na ekologické zpracování.
Zavinovačka – návod krok za krokem
- Nejprve sešijte k sobě čtverec vatelínu a jeden čtverec látky (k vatelínu rubovou stranou) – začněte sešpendlením a pak obě vrstvy sešijte asi půl centimetru od kraje.
- Zavinovačku můžete mít buď s klasickým špičatým rohem pod hlavičkou, nebo roh zakulatíte, aby mělo miminko pod hlavou krásně zakulacenou část. Právě na to se používá jako pomůcka talíř, který si křídou obkreslíte na látku, pak kraj prošijete a přebytečný kus odstřihnete.
- Pak přiložte druhou vrstvu vnější látky k té již přišité, a to k sobě lícovými stranami. Na obvodu si to sešpendlete a sešijte tak, aby vám zůstal dole nezašitý kus, kterým zavinovačku otočíte naruby. Ještě před otočením samozřejmě odstřihněte vše přebytečné a pokud se materiál třepí, raději i kraj obšijte. Otvor na obracení pak zašijte ručně tzv. neviditelným stehem.
- Než našijete suchý zip nebo stuhu (dle svého výběru), nejdříve si to vyměřte. Nejlépe tak, že zavinovačku zkusíte použít třeba na panence. U suchého zipu přišijete jednu část dovnitř vpravo a druhou na vnitřní část vlevo. Pokud chcete raději stuhu, našijte ji v jedné, ale lépe ve dvou tři ve třech úrovních zavinovačky.
Tip na závěr: Pokud se chystáte do šití pořádně vrhnout, podívejte se, jak si doma zařídit šicí koutek.
